Jak Myslet ???

        Myslím si celkem hovno o tom kdo si co myslí, 
ale jen dokud mě to nedovede k zamyšlení.

         Umět myslet, chtít myslet, dělat vše proto začít myslet, myslet, myslet si,                 dělat že myslím a myslím že nevím...

         Kompletní reinstalace, mozky pro druhé, společný prostor pro všechny,                aneb co stačí druhým ke štěstí, opravdu to stačí?

         Stačilo by to i mě?

        Nedávno jsem na FB / IG postnul fotku s jednou myšlenkou,                                    stále dokola se mi vrací a drží se uvnitř hlavy. 

Její smůla, už ji mám registrovanou ofiko jako můj citát.

                      "A tak to je...                                                                                                                       Nejde to zastavit úplně...                                                                                                                   Jedině zpomalit a nebo oddálit.."

       Dost lidí se mne už několikrát ptalo: jak dlouho trvá napsat takový blog, jestli si dělám finální korekturu vážně sám, kde hledám inspiraci, podle čeho dělám to nebo tamto a mnoho dalších otázek. Začneme hezky popořadě:

       Tento blog byl hrubou formou napsán za přesně 10 cigaret. Následná korektura textu, trvala dalších 5 cigaret. Pro výpočet stráveného času dnešním blogem, použijeme tyto veličiny:

1 cigareta cca 7 min, množství vykouřených cigaret 15 ks. Přestávka mezi jednotlivými cigaretami. délka pauzy cca 12 min. Přeji Vám příjemné počty.                                            

            Je to zvláštní, občas musím hlavu přemlouvat aby začala tvořit, ale dnešní údery prstů do klávesnice jdou hezky ruku v ruce s textem, který z hlavy vychází. Pro ty z Vás, které to vážně zajímá, bohužel stále nemám odpověď. Vypozoroval jsem snad jen jednu věc, která na to má asi nějaký vliv. Podílí se na tom, jakou rychlostí se myšlenky převádí do psaní. Osobní konfrontace se zážitky  každodenního bytí a jejich hodnota kterou mám jasně definovanou, dle nastavené stupnice možného osobního obohacení. Možná si myslíte, že čím větší hodnota obohacení mého universa = kvalitnější a rychlejší proces psaní. Svým způsobem ano, ale pravda je někde uprostřed. Paradoxně čím intenzivnější a kvalitnější je pro mne zážitek,  výsledná hodnota budoucího využití je obrovským způsobem dehonestovaná.

          Ve zkratce. Čím větším nesmyslným a paradoxním situacím bývám během určitého období vystaven, tím více mám inspirace, pro následné vyměšování se zde.

             O něco výš jsem sice psal že to dnes jde bez přemlouvání, protože události které se mi naskytly během prvních třech týdnů, byly po stránce zážitkové opravdu výjimečné. Od posledního blogu, se jejich hodnoty pohupovaly na pomyslných miskách vah v těžkých extrémech. Jeden den byl klidný jako ranní hladina jezera, zatímco druhý den už od rána začínaly klepat na dveře mozkovny nejisté dotazy, typu: 

"To je ten den kdy se svět zbláznil,                                                                                                                             nebo ten den,                                                                                                                             kdy tě svět zbláznil?"

            V minulém blogu jsem závěrem mluvil o tom, že letos spustím pár naplánovaných projektů. Ten první, se řadí do skupiny osobních. Čekal už jen na doručení jedné zásilky, která následně všechno odstartuje. Chci jeje během příštích dvou týdnů vykopnout do světa. Tady záleží hlavně na dodržení dalšího, tentokrát společného projektu. Nějaké popisování nyní nemám v plánu a proto nebudu pointu dále rozvíjet. Stále ještě nemám zcela jasno jak moc divoké pojetí tomu dám.

           Druhý projekt má svou budoucí hodnotu reprezentovat již tento týden. Jako všechny začátky, tak i zde je to trochu nadivoko a termín se krátí, ale strach a peníze jsem nikdy neměl. V tuto chvíli bude hlavně zacílení určité události a postupně budou navazovat další akce odkazující na svou hlavní myšlenku. Prozatím je důležité dobrý začátek, aby mohla být vidět budoucí hodnota.

            Doposud je vidět jen ta obrovská hromada investovaného času, ale důkaz že byl zvolen správně vytyčený směr jeho existence, se probouzí k životu a první vlaštovky se již připravují na očekávaný návrat.

            A úplně na závěr musím podotknout, že byly lehce upraveny časová slovesa. Původně už tohle dílo mělo jít na obdiv ve čtvrtek. Bohužel během té chvíle kdy už to vypadalo na upload, propadl jsem do hlubokého myšlenkového sněhu, kde najednou hlava nedokázala najít ten správný důvod proč začít hrabat se opět ke světlu. Dále to nebudu rozepisovat. Příště Vám třeba povím o tom jaké pocty se mi dostalo. Navíc z míst, kde by to těžko někdo tipoval a jak do konce týdne bude konečně jeden kostlivec  uklizen. No tak tohle si ještě rozmyslím :) 

A pro dnešek to prosím pěkně uzavřeme, nebo by to snad nikdy nevyšlo...

                      Nazdar, díky čau, páčko, čauky mňauky a s pánem Bohem...