Jak jsem stihnul...

     Za víkend protelefonovat 4,5 hodiny, vyhrožovat pomočením, ujet v autě za hodinu 40 metrů, opít se, vyprokrastinovat skoro 18 hodin, udělat update, objevit pochopení u cizí osoby, jít na kopec, sejít kopec, splnit si přání, vlastně dvě a poděkovat za ně Panu Vesmíru, znovu mu poděkovat za jeho skvělou spolupráci, vyčůrat se na poslední chvíli, rozhodnout se, taky trochu zfanatizovat sebe a pár dalších, vykouřit dvoje startky, vyprat 3 pračky a napsat tohle...

      Když se na to teď dívám, tak sám nevím jak jsem to všechno stihl. Vlastně vím, protože jsem chtěl... Když něco chcete, co je úplně první věc kterou pro to děláte? No jasně, tohle děláte až na začátku mrzuté odpovědi která nastane když to něco nedostanete. No jo, je to smutné ale logické. Dělat věci naopak je sice možné, ale nejdřív to chce vypilovat ten správný postup, protože prostě proto... Chápeš...

      4,5 Hodiny byly rozděleny do asi 8 hovorů. Ten první byl plný neštěstí. Ten druhý byl tím prvním vynucen k boji proti lidské hlouposti. Ten třetí byl trošku sprostý, taky jsem nevykryl všechny kopance do hlavy které hloupost zkoušela, tak to i trochu bolelo, ale končil návrhem o pomočení. Něčeho, ne někoho. Přesto že by si to zasloužil. Čtvrtým byla oznámena rezignace a očekávaná porážka hlouposti. U pátého proběhlo pochopení nad nepochopením a ukončil tuhle mini vzpouru o kterou se blbost pokoušela. Šestý hovor byl jednoznačně nejlepší, ještě teď se hihňám, jak jsem u toho dokázal za hodinu ujet 40 metrů, 2x vystoupit z auta ale víc už jsem tam nedokázal. No a tady jsem se opil...

Nastala prokrastinace a v té době se nestalo nic. Ale strašně opravdu strašně mne z toho bolely záda. Proběhl sedmý hovor. Byl plný informací a nápadů a pohody, nastal update, poté jsme se s cizím člověkem pochopili. Shodli jsme se na tom že to je divné, ale konečně jinak divné.Tak trochu hezky divné. A pak byl osmý hovor. Myslím si, že to byl omyl...

Potom jsem šel na kopec a z kopce dolů. Jinak to ani nejde přece že? Pod kopcem jsem si splnil dvě přání a poděkoval panu Vesmíru. Tak hezky jsem mu poděkoval, to by se Vám líbilo. No, s tím čůráním to bylo na hraně. Už od pátku. To mne dohnalo k rozhodnutí, že to nebudu nechávat na poslední chvíli. Patřičně jsem se tím zfanatizoval, a těch pár dalších zfanatizovaných nebylo kvůli mému močení na poslední chvíli. Jo s těma startkama, to bylo taky na poslední chvíli, pračka ještě jede a tohle jsem dopsal...

Husté, ještě vyvezu popelnice a pověsím pračku. A potom? Je Vám kulový, to už je tajné jak hajzel...

Tak hezký zbytek neděle, mějte to všechno stejně u prdele jako já a nedívejte se na TV Hovna. Američtí vědci totiž zjistili, že ti co se na to dívají, mají o 30 % větší šanci volit Andreje Babiše, než ti co se na to dívají, ale nejsou si jistí kterou náplň mají jeho koblihy...

Jaro je tady rozkvetly totiž čičinky.... 

                                                            Čéééégo kámové...